Berliner Hohenweg (07/2018)

Ve čtvrtek 5.7. ráno jsme vyjeli směr Zillertalské Alpy. Auto jsme zaprkovali u informačního domu národního parku v Ginzlingu (parkovné zdarma). Autobus nám jel v 12:56 a vyvezl nás k přehradě Schlegeisspeicher, odkud jsme vyrazili na první chatu Furtschaglhaus.

Furtschaglhauspěkná chata, ubytování buď ve vícelůžkových pokojích (4-6 lidí na palandách) nebo ve společné ložnici na matracích. Za mě je to úplně jedno, protože všude se najde někdo kdo chrápe :-), i když v 6 lidech je ta pravděpodobnost menší :-). Pivo točené (Zillertal – takový Heineken), jídlo dle karty nebo polopenze (3 chody – polévka, hlavní chod a zákusek).

Ráno jsme vstávali brzy doufaje, že přestane pršet, i když večer chatař říkal "immer wieder regnet" :-). Nepřestalo, jen místy byla mlha a místy nebyla. Vyrazili jsme v 8:15 jako první a začali stoupat směr sedlo pod Schönbichler hornem (3134 mnm). Nahoře byl vidět čerstvý sníh, od nějakých 2850 mnm začalo sněžit a přibylo tak 4 cm nového sněhu. Sedáky jsme nechali v autě, což mě celkem štvalo, tak jsme si alespoň kolem pasu uvázali smyčku s karabinou. Vystoupáme do sedla a kuk a na druhou stranu je to o dost strmější :-( a cesta nikde. Říkam "tam tedy nejdu". Po chvilce jsme našli lana, která vedou dál nahoru směrem k vrcholu. Ok, pokračujeme tedy až ke kaslíku, kde si můžeme dát razítko. Sněžilo, celkem kosa, ruce zmrzlý, tak se mi ani nechtělo vymýšlet kam si ho dát :-). A jdeme dolů. Opatrně, krok po kroku, za sucha a sluníčka by to byla pěkná cesta. Slezli jsme nějakých 200 m, ocelová lana skončila a šlo se po hřebeni dolů. Za sluníčka by to byly asi výhledy. Za deště ... Sešli jsme až dolů do cca 1850 mnm, kde se cesta opět začíná zvedat až do 2050 mnm, kde je cíl našeho putování, chata Berliner Hütte. Značky ukazovaly celou cestu za 6 hodin, my šli pomalu 6:15, celý den na dešti a sněhu.

Berliner Hüttenádherná chata, opravdu jako lovecký zámeček. Vstupní hala s velikým schodištěm do patra a hlavně jídelna se stropem min 5 m, Vše kompletně ve dřevě. Pokojíky po 2-6, Matratzenlager a Winterraum. Pivo stejné, jídlo o něco větší výběr, ale když jsme o tom pak přemýšleli, tak je to vlastně hotel, za nás možná trochu jako luxus. Snídaňový bufet, kde si člověk mohl dát vlastně cokoliv. Asi je nám menší horská chata bližší.

Na poslední den jsme uvažovali jestli pokračovat po Berliner Hohenwegu a u Schwarzensee jít doleva dolů do údolí, zpět k autu. Toto by znamenalo cca 700 m nahoru (to by asi šlo), ale hlavně 1750 m dolů a to by nás zcela jistě zabilo, hlavně kolena a stehna :-). Tak jsme zvolili ústupovou cestu rovnou dolů k chatě Breitlahner, kde jsme zase nasedli na autobus a sjeli do Ginzlingu.

Pěkný výlet to byl, nohy bolí :-), určitě se sem chceme vrátit, třeba i na víc dní, ale určitě obráceně.

Fotečky jsou jako obvykle tady :-)

Berliner Höhenweg



mapy Kompass




www.kocik.cz







„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich